Budovatel metra

Budovatel metra

Základní údaje

Autor František Radvan
Doba vzniku 1979–1980
Lokalita Chodov (Budovatelů)
Materiál bronz

Pro stanici Budovatelů byl připraven ještě název Šesté pětiletky, značící pětiletý ekonomický plán zemí východního bloku, pro ČSSR se jednalo o léta 1976–1980. Označení Budovatelů mělo vyzdvihnout pracovní úsilí budovatelů metra. Po roce 1990 se použilo místní pojmenování Chodov. Jako autoři architektonického řešení se uvádějí Jiří Dušek a Jan Marek. Za nástupišti jsou také půlválcové režné keramické tvarovky z Poštorenských keramických závodů, které se vyráběly pro stavbu komínů a jsou barvené krevní solí. Ve stanici jich bylo použito asi 12 tisíc. Vypuklé a vyduté půlválce jsou zde sestaveny bez zjevné pravidelné rytmizace. Důraz je kladen na působení plasticity a barevnosti. Ze stropu visí příčně orientované zářivkové desky.

Na odpočinkovém prostranství před vestibulem umístil akademický sochař František Radvan sochu Budovatele metra (1979–1980) oblečeného do montérek, holínek a helmy značící, že jde o tuneláře metra. Socha byla zamýšlena jako pocta lidem, kteří postavili pražské metro, ale brzy po své instalaci vzbuzovala představu vzoru socialistického dělníka, proto často docházelo k záměně budovatele metra za budovatele socialismu. Této soše byla předlohou sádrová plastika Minér z roku 1978, jež dostala ještě cínovou podobu, kterou zakoupila z výstavy v Jízdárně Pražského hradu do svých sbírek Národní galerie.

František Radvan se narodil v roce 1922 v Raděticích u Bechyně. Po absolvování Statní keramické školy v Bechyni odchází do Prahy na UMPRUM k Janu Laudovi. Již následujícího roku 1942 byl totálně nasazen v Německu a po útěku z transportu do koncentračního tábora v Dachau se po zbytek války skrýval v Jižních Čechách. Po válce přechází s Laudou na AVU a studia zakončil v roce 1951 čestným rokem u prof. Karla Pokorného. Vždy se snažil být důsledným tvůrčím realistou.

Jedním z jeho témat se stal boj vietnamského lidu. Z mírových témat ho asi nejvíce oslovilo dobývání kosmu, na které reagoval laminátovým Kosmonautem I, z roku 1962 a Kosmonautem II (1982). Na místě stanice se mimo jiné také připravovala výstavba mezinárodního hotelu Čedok.