Fontána Kalich

Fontána Kalich

Základní údaje

Autor František Pašek
Doba vzniku 1979
Lokalita Želivského

Konečná úseku II. A. nesla pracovní název Vinohradská nemocnice, pojmenování ŽELIVSKÉHO je převzato ze jména místní ulice po Janu Želivském (1380–1422), radikálním husitském knězi, kazateli a nejvýraznější postavy českého chiliasmu. Stanice byla slavnostně otevřena 19. 12. 1980 a v souvislosti s geniem loci se přistoupilo k výzdobě stanice, která by obsahovala husitskou tématiku.

Výtvarný prvek určující stanici na úrovni uliční sítě je Kalich (1983), jako nejtypičtější symbol husitství, který je zakomponovaný do šestimetrové vodní fontány. Samotný kalich je vykován z plochých čtyřhranných železných profilů, které tvoří jakousi mříž ve tvaru kalicha, jehož středem je vedena trubka, kterou tryská voda. Podle soutěžního návrhu restaurátora a sochaře Františka Paška (1922 Sněť u Ledče nad Sázavou), mělo jít „o kalich s živou vodu“. Při spuštění vody se kalich odráží ve vodní hladině. František Pašek vytvořil kašnu se spoluautory Evou Břuskovou a ing. arch. Janem Hejtmanem. Řemeslnou práci na díle zastal kovář Jan Smrž, který také obstaral podle Paškových výpočtů železné pruty potřebné k výrobě kalichu.

Sochař Pašek vystudoval Vysoku školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru sochařství u Jana Kavana a Otto Eckerta. Věnoval se komorní sochařské a keramické tvorbě i práci s porcelánem. Jeho sousoší dvou bronzových Čápů (1984) zasazených v kašně mohli až do roku 2011 vídat obyvatelé pražského sídliště Pankrác. Od roku 1954 se zabýval restaurováním kamene, štuku a keramiky. V letech 1969–1989 byl předsedou sekce restaurátorů při svazu výtvarných umělců Mánes. Je znám jeho podíl například na rekonstrukci barokních váz v pražském zámku Troja a restaurování soch ve Vrtbovských zahradách. Dále mu při restaurování prošla rukama taková díla jako Wimmerova kašna na Uhelném trhu, Viniční sloup na Křížovnickém náměstí, socha Karla IV. na Mostecké věži či portálové sochy apoštolů v Předklášteří u Tišnova – Porta Coeli.