Fontána

Fontána

Základní údaje

Autor Petr Šedivý
Doba vzniku 1979-1981
Lokalita Jiřího z Poděbrad
Materiál liberecká žula

Koncem roku 1980 (19. prosince) byl dokončen a zprovozněn druhý úsek trasy A (označovaný II. A) se třemi novými stanicemi Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. Konstrukčně, formálně a výtvarným pojetím úzce navazuje na řešení stanic trasy I.A.

Výzdoba stanice Jiřího z Poděbrad byla koncipována jako pocta českému králi a husitství. Český král Jiří z Poděbrad (narozen 1420, králem 1458, zemřel 1471) byl chápán jako ochránce reformace a odkazu husitského odboje.

V úrovni parteru v symbióze s větracím objektem vznikla fontána akademického sochaře Petra Šedivého (1948) za pomoci architektek Beryl Schűtznerové – Filsakové a Anny Hűbschmanové. Šedivý studoval na AVU u Karla Lidického a Miloše Axmana a později zde působil jako pedagog. Jako materiál pro fontánu (1979–1981) zvolil libereckou žulu, kterou přetvořil v rozlomenou, mírně nakloněnou kruhovou plošinu s pěti tryskami ve středu objektu. Podle sochaře Pavla Karouse se jedná o zpracování tématu Sjednocená Evropa, o kterou král Jiří z Poděbrad usiloval. Tudíž plošina by představovala evropský prostor a voda by se slévala v jednotný myšlenkový proud. Další možný výklad vychází od architekta Evžena Kyllara, který uvádí, že fontána symbolizovala dějinný význam husitství. Pak by bylo možno uvažovat o rozlomené české krajině prolité krví za husitských válek. Pro stanici metra Křižíkova vytvořil Šedivý dvě pítka (1990), která byla v roce 2002 odstraněna.

Do jižní stěny vestibulu byl vsazen kamenný reliéfní medailon s portrétem krále Jiřího z Poděbrad od akademického sochaře Jiřího Duška (1921). Jedná se o reliéfní profil s latinským nápisem GEORGIUS REX BOHEMIAE (Jiří, král český). Dušek byl také, jako řada dalších pracujících na zkrášlení metra, studentem Akademie výtvarných umění v Praze v sochařském ateliéru u Karla Pokorného. Roku 1958 se stal členem Tvůrčí skupiny Říjen hlásící se k ideálům socialistického realismu. Téma husitství jej provázelo již od roku 1958, kdy dokončuje sochu Jana Žižky v Hradci Králové od Josefa Škody, který na ní pracoval téměř 20 let (1924–42). Protože počátkem 70. let vyhrál Dušek soutěž právě na tuto sochu Jana Žižky v Žižkových sadech v Hradci Králové, slavnostní odhalení proběhlo k 50. výročí založení KSČ v roce 1971.

Stěny vestibulu pod tramvajovou tratí zdobí keramické reliéfy od akademického sochaře a keramika Lubomíra Šilara (1932). Ten pracoval většinou se šamotovou hlínou se zatíranými kysličníky kovů a v podchodu vyjádřil symboliku husitského kalichu, štítu a českého lva. Palcát, pavézu a svatovítskou korunu předsadil před panoráma Prahy. Husitské hnutí ještě podtrhuje reliéf Betlémské kaple. Další jeho práci najdeme ve vestibulu stanice Můstek B u Jungmanova náměstí s tématem Prahy z roku 1985. Šilar vytvořil bezpočet keramických obkladů pro architekturu, za všechny jmenujme Keramickou stěnu ve stanici metra Pražská v Moskvě.

Architektonické řešení stanice Jiřího z Poděbrad vypracovala Anna Hűbschmanová.