Kosmonauti

Kosmonauti

Základní údaje

Autor Alois Fišárek
Doba vzniku 1980
Lokalita Háje (Kosmonautů)
Materiál kamenná mozaika

Od svého otevření v den výročí Velké říjnové socialistické revoluce 7. 11. 1980 dodnes je stanice Kosmonautů konečnou stanicí trasy C. Tento název byl vybrán jako hold úspěšného vesmírného letu první mezinárodní posádky kosmonautů z ČSSR a SSSR. Mozaika měla upomínat na tuto historickou událost z roku 1978, kdy byla výstavba stanice v plném proudu. Oslava dobývání kosmu se měla odrazit i do pojmenování ulic nově budovaného Jižního města v okolí stanice, které se měly nazývat podle jmen kosmonautů. K tomuto záměru ale nakonec nedošlo. V dobovém tisku se objevila také dodatečná ikonografická konstrukce, že trasa C I. a C. II. s jejími v té době konečnými stanicemi Sokolovskou – Kosmonautů symbolizuje společnou cestu Sovětského svazu a Československa dějinami. Toto mezinárodní přátelství mělo vzniknout v bitvě u Sokolova za II. světové války v boji proti německým vojskům a vyvrcholit společnou cestou do kosmu Remka a Gubareva. Dnešní pojmenování Háje je odvozeno od blízké vesnice, patřící od roku 1968 k Praze.

Autor mozaiky akademický malíř a národní umělec Alois Fišárek (1906 Prostějov–1980 Praha). Byl znám především jako textilní a dekorativní výtvarník. Během studií nejprve navštěvoval otevřenou krajinářskou školu Otakara Nejedlého, a poté si znalost figurálního malířství osvojil na Akademii výtvarného umění v Praze u Vratislava Nechleby v letech 1924–1929. Jako východisko svého výtvarného názoru považoval fauvismus pro jeho plošné cítění barev a kubismus pro zostřený smysl pro prostor. Pracoval na návrzích dekoračních látek, filmového tisku a gobelínů. Vynalezl nový druh netkané textilie artprotis. Roku 1947 se stává prvním předsedou Svazu československých výtvarných umělců, spoluzakládá a umělecky vede dílny Textilní tvorby. Z pozice prominentního výtvarníka získává roku 1965 titul zasloužilého umělce a v letech 1967–1974 působí jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze. Dalších poct se mu dostává v roce 1968, kdy obdržel čestný titul laureáta Ceny Klementa Gottwalda a roku 1979 se konečně stává Národním umělcem.

Završením jeho kariéry je právě kamenná mozaika Kosmonauti, jejíhož úplného dokončení se autor již nedožil, zemřel devět měsíců před jejím slavnostním odhalením. Finálními pracemi na díle byli pověřeni jeho dosavadní spolupracovníci grafička Iva a malíř Zbyněk Slavíčkovi. Architektonického řešení mozaiky se ujali Jan Abt a Alena Bubílková. Vyobrazení mělo být symbolem československo–sovětské mírové spolupráce v dobývání vesmíru. U příležitosti výročí Velké říjnové socialistické revoluce, v pátek 7. listopadu 1980, zde odhalil první československý kosmonaut Vladimír Remek za účasti prezidenta ČSSR Gustava Husáka pamětní desku společného letu s Alexejem Gubarevem, který se uskutečnil v březnu 1978 (po roce 1990 byla deska demontována). Druhé zpodobení kosmonautů od akademického sochaře Jana Bartoše se nachází u východního vestibulu této stanice.