Řeka

Řeka

Základní údaje

Autor Josef Klimeš
Doba vzniku 1984
Lokalita Nádraží Holešovice (Fučíkova)

V klidové zóně povrchového vestibulu vytvořil akademický sochař Josef Klimeš (1928 Měřín, okr. Žďár nad Sázavou) dílo na pomezí sochy, land artu a umění instalace s názvem Řeka (1984). Klimeš byl v letech 1960 až 1970 členem skupiny Etapa, která se snažila pocity běžného člověka obohacovat o poezii. Roku 1977 dělal před hotelem Thermal v Karlových Varech bazén, do něhož zakomponoval obří sochy – valouny, které rozříznul a sestavil v nový výrazový celek. Pro tuto stanici byl motiv vodního toku zvolen jako pocta dopravně – technické stavbě vedoucí pod Vltavou. Také parter stanice, kam umístil svou Řeku, převádí malé říční oblázky do předimenzovaných mramorových valounů rozlomených a usazených do středu říčního brodu, který cestující překračují po plochých kamenech. Pramen skutečné vody neobtéká kámen, ale vyvěrá přímo z něj a tvoří zároveň pítko či kašnu. Klimeš tak vytvořil jakousi krajinnou metamorfózu, v níž je vše naopak. Dalším dobrým příkladem tohoto způsobu uvažování je sochařova práce pro Barrandovský most (most Antonína Zápotockého), kdy mohutnými objemy litého betonu vyjadřuje něco tak subtilního a křehkého jako je Rovnováha (1990, 6 x 14 m). Na obdobném principu jsou vytvořeny Vlasy ve větru (1981).

Hlavním ideovým dílem stanice byl však kamenný reliéf novináře a divadelního kritika popraveného Němci během II. světové války v Berlíně Julia Fučíka (1903–1943) zasazený do šikmého sloupu severního vestibulu. Reliéf byl zobrazen tradičně z profilu a doplněn Fučíkovým citátem z jeho reportáže psané na oprátce na vedlejším sloupu: „Žili jsme pro radost, pro radost šli jsme do boje a pro ni umíráme. Ať proto smutek není spojován s naším jménem“. Autorem díla byl zasloužilý umělec Stanislav Hanzík (1931 Most), který také vytvořil Barikádu květen 1945 ve stanici Pražského povstání.
Po dvacet let byla stanice Fučíkova (Nádraží Holešovice) konečnou zastávkou. Jinou variantou pracovního pojmenování stanice bylo využití názvu blízké ulice Vrbenského. Bohuslav Vrbenský (1882–1944) byl stomatolog, novinář, poslanec a nakonec člen KSČ.
Trasa III. C. se v rámci socialistického závazku slavnostně otevírala čtyři dny před výročím VŘSR 3. listopadu 1984. Stěny nástupiště stanice byly vyzdobeny na šikmo položenými keramickými deskami a zbylé stěny stanice se obkládaly 8 000 m2 tryskané žuly. Architektonické řešení stanice vypracoval ing. arch. Jiří Dušek.