Typ 81-714.1 (vložený vůz)

Typ 81-714.1 (vložený vůz)

Základní technické údaje:

Délka skříně přes spřáhla [mm] 19 206
Šířka vozidla [mm] 2 712
Max. výška vozidla [mm] 3 662
Výška podlahy nad TK1) [mm] 1 208
Vzdálenost otočných čepů [mm] 12 600
Rozvor podvozku [mm] 2 100
Průměr nových kol [mm] 780
Počet míst k sedění [os] 44
Počet míst k stání [8 os/m2] 233
Celková obsaditelnost [os]   277
Hmotnost prázdného vozu [kg] 33 000
Max. zatížení na nápravu [kN] 135
Hmotnost podvozku [kg] 7 550
Max. rychlost konstrukční [km/h] 90
Max. rychlost provozní [km/h] 80
Trakční motory/1 vůz 4× DK 117V
Hodinový výkon motoru [kW] 110

Evidenční čísla

2201–2299, 2400–2499, 2600–2699, 2800–2803

 

Výrobce

Mytiščinský strojírenský závod – mechanická část, finální dodavatel; Dynamo Moskva – elektrická výzbroj; Moskevský brzdový závod – pneumatická brzda.

 

Skříň

byla svařovaná z ocelových plechů a profilů. Rám skříně byl tvořen dvěma čelníky a podélníky a dvěma hlavními příčníky, na nichž byla upevněna torna. V místě ukotvení spřáhel byl rám zesílen. Kostra skříně byla rovněž celosvařovaného provedení z ohýbaných profilů. Obložení kostry bylo provedeno ohýbanými a lisovanými plechy. Podlahu tvořil ocelový vlnitý plech přivařený na rámu. Plech podlahy i obložné plechy bočnic a střechy byly obloženy azbestem (protipožární ochrana). Podlaha byla zhotovena z překližky v nehořlavé úpravě s přilepeným protiskluzovým linoleem. V podlaze bylo celkem 12 prohlížecích otvorů (nad trakčními motory a převodovkami). Ve střeše byl vytvořen nástřešek s kapsami pro nasávací otvory nuceného větrání (celkem 13 otvorů pro každý směr jízdy). V každé bočnici byly čtvery posuvné dveře ovládané pneumatickými válci přes řetězový převod. Kromě nich disponoval každý vůz ještě dvěma jednokřídlými dveřmi v obou čelech pro zajištění průchodnosti soupravy. Spřahování vozů se dělo poloautomatickými spřáhly typu Scharfenberg zajišťujícími mechanické, elektrické i pneumatické propojení. Spojování bylo automatické, rozvěšování bylo možné jen po manuálním zásahu vně vozidla. Zásuvky mnohočlenného řízení měly stejně jako u čelních vozů 72 kontaktů pro přenos řídicích informací z vlakových vodičů (u Ečs jen 32). Stejně jako u čelních vozů bylo zesíleno uložení tahadlového a narážecího ústrojí spřáhla. Nátěr skříně byl proveden polyuretanovým lakem v kombinaci světle šedé a tmavě šedé barvy. Evidenční čísla, jež byla zároveň čísly výrobními, byla zhotovena z lisovaných plechových číslic.  Vozy 81-714.1 byly do souprav určeny výhradně jako vložené a v počtu jednoho až tří vozů byly spřahovány vždy se dvěma čelními vozy typu 81-717.1.

 

Pomocné stanoviště

Vložený vůz byl vybaven pomocným stanovištěm strojvedoucího skrytým ve skříních v čele vozu (přístupné z prostoru pro cestující). Po demontáži přilehlé sedačky a otevření uzamykatelných dvířek bylo k dispozici prakticky plnohodnotné ovládání vozidla. Pro rozjezd a elektrodynamické brzdění bylo možné přes konektor připojit pomocný ovládací panel. Ten však v podmínkách pražského metra nebyl využíván, stejně jako vlastní pomocné stanoviště, na němž se využívaly především jističe a manometry při diagnostikování závad v provozu. Vložené vozy neměly instalovány aparatury vlakového zabezpečovače, ACB-M2, tachografu, radiostanice ani vlakového rozhlasu. Potřebné funkce byly přenášeny z čelních vozů přes vlakové vodiče. Čelní dveře byly uzamykatelné trojhrannou kličkou z výbavy vozu. V letech 1997–1998 byl na všechny čelní průchozí dveře (i na čelních vozech) instalován průběžný elektronický zámek ovládaný ze stanovišť čelních vozů.

 

Prostor pro cestující

Sedadla pro cestující byla v podélném uspořádání, čalou-něná koženkou hnědé barvy. Přídržné tyče pro cestující byly kovové, chromované a jejich dispozice se u jednotlivých sérií lišily. Stěny byly obloženy umakartem, který se lišil společně s barvou nápisů podle jednotlivých sérií. Vozy do č. 2423 měly umakartové obklady žluté barvy s červenými nápisy, do č. 2441 v barvě tmavě hnědého dřeva s bílými nápisy, do č. 2652 v barvě oranžového dřeva s bílými nápisy a do č. 2803 v barvě světle žlutého dřeva s černými a červenými nápisy. Strop byl obložen rovněž umakartovými deskami, avšak v bílé barvě. Na stěnách vedle dveří byly instalovány čtvercové panely s informačním systémem a Městským přepravním řádem. Osvětlení prostoru pro cestující bylo zářivkové, napájené ze statického měniče. Nouzové osvětlení bylo zajištěno celkem 12 žárovkami napájenými z baterie.

 

Podvozek

byl dvounápravový s bezrozsochovým vedením náprav a jeho konstrukce vycházela z typu Ečs. Zásadní změnou bylo nové zavěšení trakčního motoru na příčníku rámu podvozku a šikmá ojnička pro zachycování krouticího momentu a hmotnosti trakčního motoru. Na ložiskových domcích byly stejně jako u typu Ečs upevněny snímače rychlosti pro registrační rychloměr, automatické cílové brzdění a vlakový zabezpečovač. Dvojkolí mělo zesílený průměr nápravy a provedení z vozu Ečs nebylo přenositelné na řadu 81-71. Nově byl na rámu podvozku montován válec střadačové brzdy, zajišťující brzdění vždy jednoho kola na první a čtvrté nápravě. Kola byla skládaná, odpružená pryží, koncepce SAB. Od 90. let byla skládaná kola postupně nahrazována koly monoblokovými. V polovině 90. let dále proběhla rekonstrukce původního vedení dvojkolí pružinovými pasy na vedení čepové a rekonstrukce zavěsu převodovky. Rekonstrukci provedla Škoda Plzeň.

 

Elektrická a pneumatická výzbroj

Vozy 81-714.1 byly vybaveny odporovou regulací s poloautomatickým řízením rozjezdu a brzdění vycházejícím z typu Ečs. Nově bylo řešeno napájení řídicích a pomocných obvodů a obvodů nouzového řízení. Napájení palubní sítě zajišťoval statický měnič osazený tyristory typu BPSN. Měnič byl zdrojem stejnosměrného napětí 80 V (dobíjení baterie) a střídavého napětí 220 V s frekvenci 400 Hz (napájení zářivkového osvětlení). Novinkou bylo též vybavení vozidla obvody nouzového řízení, umožňujícími jízdu vlaku při  některých poruchách řídících obvodůPneumatická výzbroj vozidla byla téměř shodná s vozy typu Ečs.

 

Zabezpečovací zařízení

Vozy typu 81-714.1 nebyly vybaveny mobilní částí vlakového zabezpečovače.

 

Dodávky vozů

Rok Evidenční čísla vozů
1978 2201–2233
1979 2234–2250
1980 2251–2273
1981 2274–2299, 2400–2402
1982 2403–2423
1983 2424–2441
1984 2442–2462
1985 2463–2495
1986 2496–2499, 2600–2634
1987 2635–2652
1988 2653–2670
1989 2671–2688
1990 2689–2699, 2800–2803