Faun a Vltava

Faun a Vltava

Základní údaje

Autor Miroslav a Olga Hudečkovi
Doba vzniku 1984
Lokalita Vltavská
Materiál kamenina

Pro stanici Vltavská existoval alternativní název Dopraváků s ohledem na nedaleké bývalé funkcionalistické sídlo Dopravních podniků (Elektrických podniků) postavené v letech 1927–35 architektem Adolfem Benšem (1894–1982). Jako pracovní název sloužil též pomístní název Bubny. Technická náročnost traťového úseku III. C., vedoucího pod řekou Vltavou, byla vyjádřena nejen názvem stanice, ale také její výzdobou.

Alegorizací vodního toku se zabývali manželé Hudečkovi ve své fontáně Faun a Vltava (1984) umístěném ve venkovním atriu, která byla odhalena při příležitosti otevření stanice. Původní plánované datum slavnostního otevření stanice v den výročí Velké říjnové socialistické revoluce 7. listopadu nebylo dodrženo. V rámci socialistického pracovního závazku totiž došlo k otevření již o čtyři dny dříve 3. 11. 1984.

Sochař a keramik Miroslav Hudeček (1932 Strážnice) byl na AVU žákem Jana Laudy a Vincence Makovského v letech 1956–61. Věnoval se portrétní a monumentální tvorbě pro interiéry i exteriéry jako vstupní haly, schodiště, atria a vytvářel náročná řešení s prvkem vody. Pracoval se všemi tradičními i netradičními materiály, ale skutečně zásadní se pro něho stala kyselinovzdorná kamenina.

Při řešení fontány se Hudeček nejprve podle dobové praxe spojil s architektem, v tomto případě s Vladimírem Uhlířem, který spočítal možný průtok vody a potřebnou nosnost fontány. Jako materiál byla zvolena kyselinotvorná kamenina, aby voda mohla rezonovat, tedy zpívat. V kameni by se nedosáhlo požadovaného efektu. Tohoto účinku bylo dosaženo stékáním vody po vystouplých keramických kaskádách. Hudeček vytvořil osmimetrovou stavbu se sedícím Faunem hrajícím na flétnu (220 cm) a zpívající ženskou figurou alegorizující Vltavu (360 cm), jejichž váha před vypálením činila 4 tuny. Proces samotné výroby tak velkého keramického objektu nebyl vůbec jednoduchou záležitostí. Před vložením do periodické komorové pece se dílo tři měsíce sušilo a Olga Hudečková glazovala a vytvářela horní část kašny. Poté se týden vypalovalo v poštorenské keramičce na 180 °C, než se přešlo na 1240 °C. Socha Fauna byla vytvořena dvakrát pro případ poškození při vypalování.

V letech 1966–1967, absolvoval Hudeček studijní pobyt u japonského sochaře Tochio Adate v New York Art School Brooklyn. Další sochu Fauna měl Hudeček vytvořit v letech 1986–87 pro státní zámek Lnáře. Olga Hudečková (1936 Kotouň) se zabývala plastickými glazurami, porcelánem a kameninou. V rámci své pedagogické činnosti v lidové škole umění v Praze napsala a vydala řadu odborných textů o výtvarné a estetické výchově.